Táborová mozaika aneb jak jsme se to vlastně měli?

Letošní prázdniny se konaly tři tábory. Dva z nich proběhly v Předbořicích, s těmi nejstaršími jsme se vydali do Starče u Třebíče. Tábory nesly téma „Král David“. Seznámili jsme se s jeho životem, procházeli s ním jeho těžkými zkouškami a zakoušeli společná dobrodružství.

Děkujeme všem kněžím, kteří nám věnovali svůj čas a přijeli za námi. Velké díky patří těm, kteří se o nás během tábora starali a kteří jej připravili – především sestřičce Anně a Pavlíně. A v neposlední řadě všem dětem, které přijely a díky kterým jsme spolu mohli prožít tak krásné chvíle.

A jak že jsme se to vlastně měli? To vám poví sami děti! Jejich úkolem bylo po celý tábor psát táborovou kroniku, ze které vám nyní útržky předáváme v tomto článku.

Den 1. – neděle – Kdo byl král David?
Ahoj, ahoj, ahoj!
15:00 – 16:00 příjezd do školky, 16:00 – 18:00 hraní seznamovacích her, rozdělení do týmů (modrá, červená, žlutá a zelená) a rozluštění zašifrované věty, 18:00 – 18:30 večeře, 18:30 – 20:00 vyrábění vlajek a pokřiku, 20:00 – 20:30 prezentace skupinek (modří – BLUE WHALLE, červení – ČERVENÍ DRACI, žlutí – ZLATÉ CIHLY, zelení - TUČPTÁCI), 20:30 – 20:50 přestávka, 20:50 – 21:00 večerní modlitba, 21:00 – 22:00 večerní hygiena, 22:00 – 7:00 spánek.

Den 2. – pondělí – David pastýřem
Kluci vstávali v 5:30. Byl to děs! Pak byla rozcvička s Vendy. Snídaně byla famózní jako všechny ostatní jídla. Následovalo povídání o králi Davidovi se sestrou Pavlínou. Pak byla hra Předbořicemi. Hráli jsme hry na zahradě, u kostela a na hřišti. Nejvíc se mi líbila hra u kostela, kde jsme schovávali plyšovou ovečku. Při počítání oveček na zahradě jsme se nikdo neshodli s počtem. Po obědě bylo vyrábění oveček a ještě hra s vlkem. V 17:00 byla mše svatá s otcem Františkem, který nás povzbudil velice.

Den 3. – úterý – David bojovník
Dneska měl být budíček v 6:30, jenže málokdo v 6:30 opravdu vstával. Někoho dřív vzbudili nespavci (např. Klárka), jiné vzbudil vojenský budíček pana Mudruňky, nebo budíček sestry Anny (zpívala) a otce Františka (hrál na kytaru a zpíval). Budíčkům dáváme 3 z 5 hvězdiček (Vítek dává 5, Matýsek 4). Potom byla vojenská rozcvička. Byla dobrá, ale ne těžká. Dáváme 5 hvězdiček. K snídani byla výborná bábovka od paní Peckové. Po ranní hygieně následovalo povídání o Davidu jako bojovníkovi. David bojoval proti Goliášovi, který měřil 6 loktů a 1 píď. Citujeme Víťu: „líbilo, líbilo, líbilo.“ Následovala dopolední hra, která byla rozdělena na pět stanovišť. Podle Vítka byla stanoviště tato: první, druhé, třetí, čtvrté a páté. Nejvíce se mu líbilo první.
Pro vysvětlení:
1. stanoviště – kradli jsme bonbóny
2. stanoviště – házeli jsme víčka do obruče
3. stanoviště – zkouška hmatu (mušle, hrách, čočka…)
4. stanoviště – plížení se a hod oštěpem
5. stanoviště – lanové překážky od pana Mudruňky (Jste borec, pane!)
Potom jsme oslavili Kristýnčin a Kubův svátek. A pak se hrálo a zpívalo a smálo… A potom byl oběd! JUPÍ!! Po odpoledním klidu jsme kreslili Goliáše, vyráběli praky, stříleli na Goliáše a potom už nic… Mše svatá s otcem Františkem byla povedená. Bylo kadidlo a kluci moc hezky ministrovali (Vítek, Vít, Matýsek, Pepa, Kája a René). Kluci dáváme vám 5 hvězdiček z 5. Nakonec jsme se výborně navečeřeli. Po večeři jsme koukali na film o Davidovi a Goliášovi. Posledním bodem programu byla bojovka. Museli jsme ukrást kopí a džbán s vodou spícímu králi Saulovi. Bylo to strašně strašidelný!

Den 4. – středa – David žalmista
Den jsme začali návštěvou kostela. Potom jsme šli na snídani. Po snídani jsme dělali blbosti, mezitím odjel otec František. Asi po půl hodině začala soutěž, jaký tým sebere nejvíc korálků poházených po zahradě. Nakonec v první soutěži vyhráli červení, hned za nimi se umístili žlutí a dál zelení a modří. Po první soutěži nastala další (ale těžce se vysvětlují její pravidla, takže to nebudu vypisovat). K obědu jsme měli špagety. Po obědě jsme vyráběli hudební nástroje, než jsme je vyrobili, přijela za námi Dáda. A začali další soutěže na téma písně. Poté začala příprava na Večer chval, který po výborné večeři vypukl. Představili se nám různí muzikanti a malíři a bylo to skvělé. Každý účastník byl oceněn. Po velkolepé show šli všichni spát.

Den 5. – čtvrtek – David král
Budíček byl super! Otec Jaroslav vzal kachon a začal do něj bušit. Na snídani jsme měli vánočku s marmeládou, která byla nakrájena přesně podle stanovené míry od ministerstva jídla a chuti. Chuťový král k tomu dodává: „Kakao bylo moc horký.“
Poté jsme se chystali na výlet. Dostali jsme na cestu balíček s jídlem (schváleno komisí), který obsahoval: rohlíky, májku (paštika), jablko, sušenku, nugetu, zeleninu… A tak nám nic nebránilo vyrazit. Šli jsme v tom největším pařáku po nebezpečné silnici. Cestou jsme se smáli, modlili růženec a hráli hru s kramlíkama (pro Čechy – kolíčkama).
Dorazili jsme do Třebíče a tam jsme se rozdělili do jednotlivých družstev. Dostali jsme mapy a vyšli do ulic. Naším úkolem bylo navštívit sedm míst (každé družstvo mělo svá místa), o kterých jsme museli zjistit nějaké informace a udělat nějaké fotky. A tak jsme navštívili např. Židovskou čtvrť, zámek, baziliku sv. Prokopa, Čapkův dům, evangelický kostel, atd…
Na závěr výletu jsme si zašli na zmrzlinu, z které měl největší radost chuťový král. Na přání některých malých jsme jeli autobusem zpět domů. Na posilnění jsme dostali pizzu. Přijel za námi otec Papoušek, měli jsme mši svatou a po ní táborák. Večer jednotlivá družstva odprezentovala svou cestu Třebíčí.

Den 6. – pátek – Přátelství s Jonatanem
Dnes vstávali zase nejdřív ministranti a šli s otcem Karlem do kostela. V 8:00 začínala mše svatá. Byla poslední s otcem Karlem. Škoda, že tady s námi nemůže být až do konce. Aby nám otec Karel nemohl odjet, zabarikádovali jsme mu auto. Hodil se nám velký červený koberec, židle a stoly. Ale nakonec stejně odjel.
Po snídani šlo každé družstvo na fáborkovanou a konečně jsme si vzali Bibli. Byla to poslední možnost jak získat body. Když jsme se vrátili, tak někteří moc toužili získávat další body, proto se umývalo auto, rozplétalo se půl hodiny strašně zapletené klubko…
Bez otce Karla jsme nemohli hrát fotbal Čechy proti Moravě. Míša chtěl balón a Kája taky, tak vzniklo ragby, které jsme nakonec hráli celé odpoledne.
Po odpočinku jsme si pletli náramky přátelství, které nás naučila Bětka. Zjistili jsme, že je lepší připnout špendlík na někoho jiného - jen nám nesmí odejít. Po svačině bylo vyhodnocení úklidu a týmů. Všichni jsme chtěli být první! Na čtvrtém místě skončili Blue Whalle. Na třetím místě byly Zlaté cihly. Na druhém Červení draci a první místo vyhráli Tučptáci, kteří se z toho hodně radovali. Každý dostal medaili – zlatou, stříbrnou, bronzovou, nebo zelenou. Každé družstvo dostalo mapu, po které šlo hledat poklad. Potom jsme šli hledat poklad, který byl společný pro všechna družstva. Každý dostal CD Mariana Kuffy. Při běhu nazpět Josef z modrého týmu skočil na štěrku po zajíci a dostal cestovní vyrážku. Byl to jediný krvavý úraz za celý tábor.
Z pokladu jsme snědli sladkosti a slané jsme si nechali na diskotéku - ta byla večer pod altánkem. Káťa měla super svítící lampičku a strejda Láďa točící discokouli. Matěj, který přijel odpoledne, zavěsil discokouli do altánku. Už odpoledne přijel Matěj a Terezka Jirsovi. Upekli jsme popcorn, brambůrky a pití, přinesli jsme repráky a začala diskotéka. (Do příště se musíme pořádně vybavit našimi písničkami na MP3 nebo na flashce.) Mohli jsme řádit do půl desáté. Potom byla modlitba, kdy jsme děkovali za celý týden.

FOTOGRAFIE Z TÁBORŮ:
1. tábor pro nejmladší - 23. - 29. července, Předbořice
2. tábor pro nejstarší - 6. - 12. srpen, Stařeč u Třebíče
3. tábor - 20. - 26. srpna, Předbořice

Kompletní fotografie naleznete zde.